|
|
Didaktické aspekty historické paměti holocaustu
Hes, Milan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Labischová, Denisa (oponent) ; Kamenec, Ivan (oponent)
Disertace přináší představení vzájemného vztahu dějin a paměti. Klade si otázky po narůstajícím zájmu o paměť. V této souvislosti se rovněž snaží ukázat, že paměť vztah k minulému demokratizuje a významným způsobem tak rozšiřuje možnosti tematizace minulého i mimo oblast tradiční historiografie. Práce si všímá ovládání paměti v prostředí nedemokratických režimů, ale k úvaze rovněž předkládá hypotetické eventuality zneužití paměti v systémech demokratických. Zvláštní pozornost je věnována zkreslování paměti šoa. Významnou měrou se disertace zabývá vzpomínkami přeživších šoa. Mezi klíčové roviny svědectví, které jsou v této práci sledovány, tak patří otázky vztahu přeživších k vlastním vzpomínkám a vzpomínání, jejich motivace k započetí vyprávění o minulém nebo naopak objasnění důvodů, které je vedly k tomu, že řadu let či desetiletí o válečných zážitcích mlčeli. K rozboru komunikativní paměti přeživších byla využita "vzpomínková" literatura šoa a vizuální archiv orální historie USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education. Disertace se zamýšlí nad možnostmi historického poznání, které příjemcům filmových svědectví tento archiv přináší. Klade si rovněž otázky po tom, k jakým didaktickým výzvám inspiruje. Na příkladu středoškolské výuky dějepisu je předloženo k diskusi několik...
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Didaktické aspekty historické paměti holocaustu
Hes, Milan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Labischová, Denisa (oponent) ; Kamenec, Ivan (oponent)
Disertace přináší představení vzájemného vztahu dějin a paměti. Klade si otázky po narůstajícím zájmu o paměť. V této souvislosti se rovněž snaží ukázat, že paměť vztah k minulému demokratizuje a významným způsobem tak rozšiřuje možnosti tematizace minulého i mimo oblast tradiční historiografie. Práce si všímá ovládání paměti v prostředí nedemokratických režimů, ale k úvaze rovněž předkládá hypotetické eventuality zneužití paměti v systémech demokratických. Zvláštní pozornost je věnována zkreslování paměti šoa. Významnou měrou se disertace zabývá vzpomínkami přeživších šoa. Mezi klíčové roviny svědectví, které jsou v této práci sledovány, tak patří otázky vztahu přeživších k vlastním vzpomínkám a vzpomínání, jejich motivace k započetí vyprávění o minulém nebo naopak objasnění důvodů, které je vedly k tomu, že řadu let či desetiletí o válečných zážitcích mlčeli. K rozboru komunikativní paměti přeživších byla využita "vzpomínková" literatura šoa a vizuální archiv orální historie USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education. Disertace se zamýšlí nad možnostmi historického poznání, které příjemcům filmových svědectví tento archiv přináší. Klade si rovněž otázky po tom, k jakým didaktickým výzvám inspiruje. Na příkladu středoškolské výuky dějepisu je předloženo k diskusi několik...
|
host ::
RSS.